Srpen 2008

Není k tomu slov...x(

5. srpna 2008 v 21:00 | Siky |  nehorázné!
INFORMACE O TRANSPORTECH KONÍ
Každým rokem je z Polska vyvezeno asi 30 000 koní do Itálie na jatka. Hladoví, žízniví a vyděšení jedou až pět dní. Jejich cesta představuje jeden z nejkrutějších a nejmáně kontrolovaných způsobů transportu živých zvířat.

Utrpení koní
Polsko je největším vývozcem koní na maso. 90% z nich je transportováno do Itálie, zbytek do Francie a Belgie. Koně podstupují velmi dlouhá cesty trvající až 95 hodin a vedoucí přes 6 zemí. Mezi nimi je taká česká republika. Evropská organizace na ochranu zvířat monitorovaly tyto transporty a zdokumentovali neuvěřitelná utrpení koní a porušování
mnoha předpisů. Koně jsou natlačeni těsně na sebe, jsou používány nevhodná a zastaralá kamiony, přestávky určená k napájení, krmení a odpočinku jsou buď naprosto ignoroványnebo hrubě podceňovány.
Některá zvířata stráví celou cestu bez odpočinku, vody a krmení. řidičům je přikázáno koně nenapájet, protože konzumenti chtějí "nenasáklá maso". Vědecká důkazy dokládají, že pouhých 24 hodin cesty při zajištění dobrých podmínek představuje i pro zdraváho koně velký problám. Koně jsou navíc často nemocní nebo staří a podmínky rozhodně nejsou optimální. Mezi nejčastější zdravotní problámy, kterými koně na cestě trpí, patří zápal plic, plicní infekce, salmonela, zvýšená činnost srdce a žaludeční vředy. Mnoho koní během transportu ztratí rovnováhu a spadnou. Pak mohou jen stěží vstát a jsou tak pošlapáváni a zraňováni stojícími koňmi. Zkolabovaní koně jsou na zastávkách vytaženi z kamionu nebo jsou donucováni k tomu, aby se postavili na nohy. To zahrnuje kopání, bití či použití elektřiny. Na jatkách je s koňmi opět brutálně zacházelo. Velmi často nedochází k omráčení nebo je prováděno neprofesionálně. Někdy jsou taká zvířata porážena před očima ostatních koní, čím je porušován polský zákon.

Cesta
Již na česko-polských hranicích v českám Těšíně jsou koně v žalostnám stavu, nemocní, zranění, v šoku a stresu. Z česká republiky jsou koně vezeni přes Slovensko, Maïarsko a Slovinsko. Tato velmi dlouhá cesta je vybrána ve snaze vyhnout se rakouským hranicím, kde byly zavedeny přísná kontroly znemožňující průjezd takto týraných koní. Po dosažení slovinsko-italských hranic je většina koní v naprostám vyčerpání, někteří jsou již mrtví. Na mnoho z nich ještě čeká dlouhá cesta na jih na Bari či trajektem na Sardinii.

Odkud koně pocházejí?
Většina koní je prodávána drobnými zemědělci, pro která přestali být koně lukrativní - kvůli stáří nebo nemoci. Někteří koně jsou závodní a malá část se chová speciálně na maso.

Proč?
Italští konzumenti požadují čerstvá koňská maso, polští koně jsou relativně levní a polská zákony není těžká obcházet. Nenasytná poptávka Italů má devastující účinky na celoevropskou populaci koní. Jen v Polsku se díky obchodu s koňským masem zredukoval počet koní z milionu na současných 500 000.


Zákon
Při dodržování platných polských zákonů by mohl být tento obchod okamžitě ukončen. Tyto zákony jsou ale naprosto ignorovány. To potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad Polska, který taká přiznává, že potvrzení o způsobilosti koní k přepravě jsou u velká část přepravců falšovány a při transportech často dochází k porušování práv zvířat. Polská vláda ale transporty nadále toleruje, protože jsou významným zdrojem peněz do státní pokladny.

Zabrante tomu!Prosím okopírujte toto do svých blogů a pomocte koním i jiním zvířatům!

Avatary koní <♥>

5. srpna 2008 v 14:30 | Siky |  obrázky
Click here to get avatars like this! Click here to get avatars like this!

Phar Lap

5. srpna 2008 v 12:26 | Siky |  etc. články
Phar Lap, kůň který zemřel pro lidskou vlastnost, a tou je závist ..
Rezavý hřebeček se narodil 4.října 1926 se v Timaru na Novém Zélandu u vlivného chovatele, klisně Etreaty a hřebci Night Raid, pojmenovali ho Phar Lap (v překladu Blesk). Jenže jako roční na dražbě Phar Lap na bleska rozhodně nevypadal. Byl kostnatý a přerostlý měřil rovných 173 cm, zatímco ostatní koně byli o 10 cm menší a vážil šest metráků, zatímco průměrná váha anglického plnokrevníka byla v té době 450 kg. Byl ohodnocen na 160 guineí (tehdy v přepočtu směšná částka 336 dolarů) a putoval k chudému trenérovi Harrymu Telfordovi, který neustále čekal na svého životního koně, věřil především v Phar Lapův dobrý rodokmen.
Phar Lap po příjezdu do Austrálie vypadal dosti nevábně. Po plavbě z Nového Zélandu byl ve špatné kondici a na hlavě měl bradavice. Jeho nový majitel Dave Davis s ním nechtěl mít nic společného. Tím spíš, když viděl Phar Lapa v pohybu. Nakázal Telfordovi, aby se té líné herky, která si do té doby vysloužila přezdívku Bobby nebo Bobby Boy, okamžitě zbavil. Jenže Harry se Phar Lapa nechtěl vzdát, cítil, že v něm "něco vězí". Jelikož sám neměl dost peněz aby si ho koupil, zaplatil ho napůl a usmlouval s Davisem tříletou splátku.
Valach se dostal do rukou osmnáctiletého ošetřovatele Toma Woodcocka, který sehrál v životě Phar Lapa nejdůležitější roli. Tom měl Phar Lapa nesmírně rád a tato náklonnost byla oboustranná. Phar
Lap měl zřejmě naprosto bezproblémovou povahu a pravděpodobně měl problémy s předníma nohama, protože jak v dostizích, tak mimo ně měl na nohách neustále bandáže. K lidem byl vstřícný a sláva ho nijak nerozmazlila.
Jako dvouletý (rok 1929) se Phar Lap na dráze zvláště nepředvedl. Prohrál, co se dalo, skoro jako kdyby si hlídal svou poslední pozici. Startoval v pěti dostizích, z nichž byl 4x poslední a jen jednou vyhrál nad mizernou konkurencí. Harry Telford byl zklamaný, ale přesto se nevzdával víry v Phar Lapovy schopnosti. Všichni ostatní se mu za to posmívali.
Tříletý Phar Lap byl úplně jiný kůň. Ať už byly tréninkové metody jakékoliv, nejpravděpodobnější asi bude, že jednoduše vyzrál. Phar Lap se ve třech letech doslova "vyloupl". Z ošklovéhokáčátka se stal vysoký, osvalený a vyrovnaný kůň. Sice v prvních čtyřech dostizích doběhl na nedotovaných místech, ale další starty... Phar Lapův start v Derby byl doslova šokem pro všechny zúčastněné i diváky. Ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, se najednou začal posunovat dopředu, až nakonec zaujal první pozici. Běžel s takovou chutí a razancí, že všichni přestali sledovat ostatní koně a upírali pohledy jen k němu. A jaké to bylo překvapení, když Phar Lap s drtivou převahou a překypující energií zvítězil! Telford se dočkal a všichni hledali muže, kterému by mohli pogratulovat. Dokonce i doposud se od neohrabaného ryzáka distancující Davis k němu najednou našel cestu. Od té doby byl Phar Lap fovoritem všech dostihů, ve kterých startoval.
Bobbyho sláva začala představovat velkou hrozbu pro majitele ostatních koní a i pro zkorumpovaný australský dostihový spolek. Vůbec první atentát na koně v historii dostihového sportu se stal ve středu 1. listopadu 1930, pár dní před Melbourne Cupem. Černé auto sledovalo Toma na bílém poníkovi, který vedl Bobbyho z ranní procházky. Najednou výstřel! Poplašený Phar Lap naštěstí vyvázl bez zranění. Následovaly však výhrůžné dopisy a telefonáty. Phar Lap byl nucen opustit dosavadní působiště. Byl pečlivě ukryt před zraky všech a jak se blížil Melbourne Cup, všichni septali, kam se Phar Lap poděl. Dokonce i v sobotu, v den Melbourne Cupu, nebyl Phar Lap pořád na místě určení. Atmosféra na závodišti houstla a zraky všech se upíraly k vjezdové bráně. Zdržení bylo způsobeno tím, že záškodníci si Phar Lapa nakonec našli. Aby mu znemožnili startovat v Melbourne Cupu, odpojili proud a zničili motor auta převážejícího Phar Lapa ke startu. Ale Phar Lap se na start dostihu nakonec postavil a i přes zátěž 62,5 kg vyhrál a davy opět jásaly.
Přes obrovské zátěže Phar Lap vyhrával pokaždé stejným stylem. Naprosto spolehlivě útočil ze zálohy, šel do vedení a vybudoval si náskok. S hlavou hrdě vztyčenou a ušima vzpřímenýma se vřítil vítězně do cíle. Phar Lap utrpěl i jednu prohru, a to zcela zbytečně. Telford se nemohl nabažit výher a tak Phar Lapa posílal do zbytečně mnoha startů. Například jako čtyřletý vyhrál Phar Lap čtyři dostihy během jediného týdne, mezi nimi i Melbourne Cup 1931. Telford přihlásil Phar Lapa do Melbourne Cupu i o rok později. Tam byl zatížen neuvěřitelnými 69kg. Doběhl osmý a vítězem se stal kůň White Nose, nesoucí pouhých 44 kg. Toto si Phar Lap opravdu nezasloužil.
Když už neměl Phar Lap v Austrálii co dokazovat, rozhodl se Telford přeplavit ho do Ameriky, aby se utkal s místní špičkou. Jako trenér jel s koněm Tom a žokej Billy Eliot. 15. ledna 1932 vešel Phar Lap na americkou půdu- v San Franciscu. Po dvouměsíční aklimatizaci nastoupil na start Aqua Caliente Hadicapu (20. března 1932).Phar Lap však nebyl v pořádku, měl zraněné kopyto, ale i přesto nastoupil. V průběhu dostihu se rána otevřela a obvazem začala prosakovat krev. Phar Lap vyhrál, a současně překonal traťový rekord na 2 km.Výkon australského koně si podmanil celou Ameriku, která mu dokonce předpovídala, že se stane nejbohatším koněm světa. Rovněž se tvrdilo, že byl nejlepším koněm, co kdy vstoupil na americkou půdu.
Jenže vše dopadlo jinak. Za pouhých pár dní Phar Lap zemřel. Bylo to v úterý, 5. dubna 1932. Toho dne v půl páté ráno kůň nevypadal dobře. Tak Tom zavolal veterináře Williama Nielsona, který přijel z Austrálie jako Phar Lapův "osobní lékař". Jenže kůň na tom byl stále hůře, a proto byl přivolán další veterinář. Pomoci už Phar Lapovi nemohli. Zemřel krátce po poledni.
Zajímavosti
Okolnosti smrti byly tak záhadné. Někdo říká, že to byla kolika, jiní tvrdí, že byl otráven arzénem, nebo že byl přepracovaný. Pitva však nic nedokázala. Celý svět obletěla smutná zpráva a zarmoucení
fanoušci dokonce zaslali australské vládě petici, aby vyhlásila za zabití Phar Lapa Americe válku.
Nakonec se Phar Lap vrátil na australskou půdu. S neobyčejnou láskou a jemností byl vypreparován a dnes ho můžete vidět v Melbournském muzeu, kde ho ročně přijde obdivovat asi 100 tisíc lidí. Nebyl to jen tak obyčejný kůň. Jeho bojovné srdce vážilo 14 liber- srdce obyčejného plnokrevníka váží 9 liber.
Phar Lap startoval v 51 dostizích, z nichž 37 vyhrál, 3x byl druhý a 2x třetí - nehledě na zátěž. Vydělal 66 738 liber (133 476 dolarů). Byl neuvěřitelně rychlý a překonal nejeden traťový rekord.
Telford už nikdy na koně Phar Lapových kvalit nenarazil a tréninkové středisko, které si z výdělků za Phar Lapa postavil, později zkrachovalo a Telford zemřel jako chudý muž. Jeho hvězda zhasla s Phar Lapovou smrtí.

Čas na pastvu

5. srpna 2008 v 12:18 | Siky |  encyklopedie
Jakmile vypustíš poprvé hříbě na pastvu, měla bys ho přestat hřebelcovat. Pokožka mu přirozeně vylučuje maz, který ho chrání před větrem a deštěm. Nepřestávej mu ale vybírat kopýtka, čistit srst od bláta a česat hřívu a ocas. Pořád mu taky houbou čisti okolí očí , nozder apohlavních orgánů. A každý den mu čisti box.

Stránky Pony Clubů →

5. srpna 2008 v 12:13 | Siky |  Pony Club
Německo, Švýcarsko a Rakousko: www.pony-club.de
Česká Republika: www.ponyclub.cz
Maďarsko: www.ponyclub.hu


Fallabelka v domě...xD

5. srpna 2008 v 11:28 | Siky |  videa
Tak toje fakt boží!!!! Když si předstawím že bych si o baráku wzala koníštka!!!.......a když si představím co by dělala mamka....xD...toe prostě boží widejko!!

Splétání Hřívy - Drdůlky

5. srpna 2008 v 11:14 | Siky |  prkotinky etc.
Pokud chceš svému koni zaplést drdůlky, přesvědč se, jestly nemá hřívu příliš dlouhou. Drdůlky by pak byli moc tlusté a to není hezké. Říká se, že by koním měl mít lichý počet drdůlků - třeba 13 nebo 15.
Krok 1:
Pečlivě hřívu vykartáčuj a rozčeš. Pokud je hříva příliš hustá nebo dlouhá měla bys ji protrhat.
Krok 2:
Rozděl hřívu na stejně velké prameny a každý upevni gumičkou. Rozděl každý pramen na tři a začni od kštice splétat copánky.
Krok 3:
Konec každého copánku zchyť gumičkou.
Kdo 4:
Když zapleteš všechny copánky, od kštice je začni smotávat do drdůlků. Drdůlk pak upevni gumičkou.
Krok 5:
Stejně jako hřívu uprav kštici.

Fellský pony

5. srpna 2008 v 11:01 | Siky |  plemena koní
Výskyt a historie:
Předky fellského poníka bili nepochybně drobní koně severského typu, chovaní už Kelty. Ti byli poměrně brzy ovlivněni černým fríským chladnokrevníkem, kterého údajně dovezli do Británie již římané. Ovšem i ve středověku se zušlechtění frísové dováželi do všech zemí severní Evropy. Později do chovu zasáhl již vymřelý galloway, rychlý skotský kůň. Patrně po něm zdědil fellský pony příslovečnou tvrdost, rychlost a skvělý klus.
Popis:
Standard klade důraz především na konstituci a pracovní schopnosti. Přesto má pony malou, poměrně ušlechtilou a úhlednou hlavu s rovným profilem a velkými nozdrami a jemné žuchvy. Krk je poměrně dlouhý, hlava vysoko nesená. Plec je kvalitní, se šikmou lopatkou, trup svalnatý s dobře klenutými žebry a silnými bedry. Záď je poněkud skloněná, ohon bohatý, dobře nesený, hříva je hustá a kštice bohatá, nepřistřihují se. Silné nohy mají na spěnkách a holeních bohatý jemný rous. Obvod holeně nemá mít méně než 20 cm. Okrouhlá kopyta mají tvrdou modročernou rohovinu. Fellští poníci jsou většinou vraníci nebo tmaví hnědáci, zřídka bělouši. Bílé znaky jsou nežádoucí. Výška nesmí přesáhnout 143 cm. Fellští poníci mají živou povahu, jsou učenliví a ovladatelní. Vynikající je hladký klus, jímž urazí bez zastávky desítky mil. Zvlášť se oceňuje jejich vytrvalost a neúnavnost v práci i pod sedlem. Jejich domov, Cumberland a Westmoreland, jsou kraje neschůdné, a proto byli soumary a jezdeckými koňmi. Dnes se osvědčují i v lehkém tahu a jejich kříženci jsou vyhledávanými jezdeckými koňmi.

Český Teplokrevník

5. srpna 2008 v 11:01 | Siky |  plemena koní
Výskyt a historie:
Až do počátku 19 století se v Čechách uplatňovala v chovu teplokrevných koní španělská a neapolská plemena; teprve později se objevili angličtí plnokrevníci. Teplokrevníci se stali přikřížením anglické krve příliš lehkými a nevhodnými pro běžnou práci, a proto museli ustoupit chladnokrevníkům, kteří přejali hlavní úkoly v zemědělství a dopravě. Změnu pak způsobila armáda, která začala pro potřeby kavalerie dovážet anglonormany, hannoverské, oldemburské, východofríské hřebce i koně jiných teplokrevných plemen. Po roce 1918 se dováželi především oldemburští hřebci, ale nespnili očekávání, a proto se chov začal doplňovat anglickými plnokrevníky i polokrevníky. Výběrem z tohoto složitého souboru vznikl český teplokrevník, přičemž se ustálila řada linií.
Popis:
Je to statný kůň, v kohoutku měří 170-175 cm, obvod hrudi měří asi 200 cm, obvod holeně 22-23 cm. Hmotnost těla přesahuje 600 kg. Dost těžká hlava je úhledná, krk mohutný a svalnatý, vysoko nesený, kohoutek málo výrazný, hřbet široký a dosti dlouhý stejně jako záď. Mohutné nohy mají výrazné klouby, krátkou spěnku a kopyta někdy příliš plochá s nepříliš tvrdou rohovinou. Přední nohy bývají někdy svázané. Hříva a ohon jsou dosti husté, zaplétají se. Běžně se vyskytují hnědáci a ryzáci, ostatní barvy jsou vzácné. Při úpravě srsti se často na zádi vytvářejí kartáčované šachovnice. Je to kvalitní pracovní kůň, vhodný jak k jízdě, zejména rekreační a terénní, tak k lehčí práci v zemědělství a lesnictví. Je učenlivý, ovladatelný, ochotný a vytrvalý.

Knabstrupský kůň

5. srpna 2008 v 10:59 | Siky |  plemena koní
Původ a historie:
Zajímavě skvrnitý dánský kůň, pojmenovaný podle velkostatku, kde vznikl, není příliš starobylý. Za napoleonských válek, tedy na počátku minulého století, koupil dánský řezník Flaebe od španělského důstojníka klisnu, které se začalo říkat Flaebehoppen. Řezník ji prodal soudci Lunnovi a ten ji dal nakrýt frederiksborským hřebcem. Potomci byli drobnější než frederiksborgové, ale uchovali si nápadné skvrnité zbarvení po matce, běžné u španělských koní až do 19. století. Původní knabstrup byl tygr, bělouš s nepravidelnými, nejčastěji hnědými skvrnami. Po španělské matce zdědil ještě klabonos, mohutný kratší krk, strmější lopatku a mocnou svalnatou záď. Byl to kůň výkonný, ale neúhledný, a tak byl dále šlechtěn. Dnešní typ se postavou i zbarvením podobá spíš appaloose.
Knabsktrupský kůň na pastvě
Popis:
V kohoutku měří kolem 155 cm a má mnohem jemnější hlavu s rovným profilem, čímž se liší od původního typu. Výrazné oko má podobně jako u appaloosy dobře viditelné bělmo. Kohoutek je výrazný (to jeho předek neměl), hřbet svalnatý a silný. Krk je delší, štíhlý, hříva a ohon jsou velmi řídké, záď zaoblená, mocná, zadní nohy silné, s výraznými hlezny. Kopyta jsou dost plochá, rohovina často pruhovaná. Skvrnění má zasahovat až ke kopytu a má být co nejvýraznější. Většinou už nebývá čisté, srst je obvykle smíšená. Knabstrup má výbornou povahu, zakladatelka plemene proslula učenlivostí a ovladatelností. Původně to byl kůň vysloveně pracovní. Moderní typ si zachoval učenlivost i ochotu k práci, ale používá se jako jezdecký kůň a také pro cirkusovou drezúru.
Knabstrup - hlava

Design na léto xD....+...(nějáký moe kecíky a něco pro eSB..)

5. srpna 2008 v 10:57 | Siky |  Qamsie
Njn lidi...Zase jsem změnila design. Zkoušela jsem jich na blogu víc a asik jste to zpozorovaly awe toe jedno. Momentálně sechystám na tábor takže nemám moc času. Dám sem ale nějáké předpřipravené články aby jste se tak nenudily :) No a teď ještě k tomu mýmo new designu. Líbí se mi moc ale....bohužel musím nechat takhle širokou stránku takže si asi někteří nepočtee komix..x(...No ale možná se to dá vyřešit takhle: Uložte si ty obrázky do nějáký složky a pak si to v klido všecko pročtěte....jinak to asik..(zatím)...nepůjde...njn..x(...Pokud mi chcete něco napsat k tomu komixu nebo k blogu nebo já nwm k čemu tak mi napísejte na duffe-blog@seznam.cz a já všem určo odepíšu :)
A rpo SBéčka ke kterým o prázdkách moc nechodím: Mocinky mě to mrzí ale já teď fakt nestíhám takže se na mě nezlobte...plosím..:(. Jak budu mít po táboře a Kladně klídek na to udělat si pořádek a odpočinout si tak u wás budu co nejdýl abychom si to vynahradily,ju? Mám wás mocinky moc lowískofaný takže wás nechci ani jedno ztatit :o(...Tak zatím pápá a nezlobte se...♥

Sháňky >>

4. srpna 2008 v 20:22 | Siky |  bazar
AHoj,přepálil by mi někdo hru starstable??ozvite se na mail pls
__________________________________________________________________
prodam spousty plakátu ale rychle jdou na dračku a věci s pony clubu
klaramorzolova@seznam.cz __________________________________________________________________________
budete něco mít tak se ozvěte na tel číslo:777084132 prosím posílejte sms nebo se ozvěte na můj e-mail dík petra
__________________________________________________________________
No tak se můžete kontaktovat :) Pá

28.7. 2008 - 3.8. 2008

4. srpna 2008 v 12:17 | Siky
Navstevnost za minuly tyden (28.7. 2008 - 3.8. 2008) je:

Pondeli: 62 → Dobrý
Utery: 46 → Nic moc...
Streda: 51 → Hmm...
Ctvrtek: 55 → Lepší...
Patek: 61 → Ujde..
Sobota: 48 → Eště apoň dwa !!! xD
Nedele: 77 → Tak toe supr :D Kují Kují moc!!!

21.7. 2008 - 27.7. 2008

4. srpna 2008 v 12:15 | Siky
Navstevnost za minuly tyden (21.7. 2008 - 27.7. 2008) je:

Pondeli: 82 → Super
Utery: 66 → Good
Streda: 46 → Hmmm.....
Ctvrtek: 74 → Dobrý
Patek: 51 → Jde to..
Sobota: 54 → Ach jo...
Nedele: 43 → Njn....

Celkem: 416 << Super! Good! Fantastic! xD Mociky kujíí!!

Hlááááásky!!! xD

4. srpna 2008 v 11:05 | Siky |  Qamsie
Tak a jsem v soutěži o nej design xD teď ho právě vylepšuju a jaksik se to nedaří xD tak mi alespoŇ dejte nějákej ten hlásek :D


Bella Sara

3. srpna 2008 v 16:24 | Siky |  zábava, hry ;)
Tohle je upe skvělá hra! Stačí se jen zaregistrovat na www.bellasara.cz a můžeš hrát!

Postavy z komixu →

3. srpna 2008 v 15:55 | Siky
May McLeudová
May je 13 let a má blond vlasy a modro-zeleno-šedé oči. Má ráda všechna zvířata ale nadevšechno miluje koně. Bydlí v Los Angeles na kraji města v jedné vilce se zahradou. Má matku i otce a starší sestry ( Zuzan (17) a Aly (18)). O prázdninách měla jet s rodiči a sestrami do Evropy ale nechtěla. Proto jí poslali do nádherného Norska k tetičce jménem Livia. Tetička jí však dovolila zajít do zdejší stáje a May se okamžitě do koní zamilovala. Herman kterému stáj patří jí nabídl hodiny ježdění a tak je přijala. Po několika lekcích byla May už dostatečně připravená na ježdění do terénu a další jezdecké disciplíny. Našla si mnoho nových přátel a jezdí a žije v okolí čtyř vesnic které jsou v okolí Jorviku ( Valedale, Firgrove, a Hillscret). May je teď šťastná a míní zde zůstat co nejdéle.
Kůň Lonely
Kůň který stál už dlouho ve stáji poté co ho jeho pán odkopl kvůly prohře v Claymorských závodech. Lonely za prohru nemohl. Byl v dobu závodu nemocný ale nemoc se projevila až pak. Všichni se domnívaly že na závody není dobrý a tak jej nechaly zavřeného v boxu ve stáji Firgrove. May ale zjistila že Lonely není taková nula jak všichni říkají ale naopak...má velkou cenu. Je to nejdražší kůň v celém Jorviku. Vypůjčila si jej a oba jsou dobří přítelé.
Erika ( Nejlepší kamarádka May)
Erika a May jsou nejlepší kamáradky. Erice je 17 let a nadevše miluje svého koně Lusiu. Erika má jen otce ( Matku a její kůň zemřely když se pod nimy zřítila půda) a ještě tři sourozence: Davida (19), Helenu (16) a malou Claudii které jsou 3 roky. Erika bydlí ve Firgrove.

Story / 01 - Kde je můj kůň ???

2. srpna 2008 v 20:51 | Siky
Sry kdyby tam byly nějáký chyby xD awe snad to newa nee? Moc jich tam snad není....xD